čtvrtek 21. září 2017

Poprvé letadlem.

Prostě mi to nedalo a musela jsem si to vyzkoušet. Dá se s naším kojencem létat letadlem? Je to zdatný cestovatel i ve vzduchu? Asi jsem trochu masochista, a tak jsem netroškařila a rozhodla jsem se to otestovat sama, bez mého muže, který s námi bohužel kvůli práci letět nemohl. Zhluboka jsem se nadechla a na začátku září jsem se s Toníkem úplně sama vydala na prodloužený víkend do Stockholmu, kde jsem před deseti lety rok žila (a kde stále žije moje drahá kamarádka Lidka). Jak to dopadlo?

Zvládli jsme to, ale nezastírám, že místy jsem jela vyloženě v survival módu a vše ostatní šlo stranou. Když cestujete s miminkem, které ještě neumí samostatně stát a nemůžete ho tedy jen tak někam postavit, je každá pomocná ruka k nezaplacení. Naštěstí jsem vždycky natrefila na někoho, kdo byl ochoten mi pomoct třeba se složením kočáru, což je věc, kterou s dítětem v ruce (nebo v nosítku) prostě neuděláte.

Kočárek: protože jsem ženská marnivá a kočárek je zároveň mým doplňkem, kabelkou a limuzínou zároveň, nezamlouvala se mi představa, že se bude špinit někde v zavazadlovém prostoru. Tak jsem si na něj ušila jednoduchý ochranný vak (vlastně takový stahovací pytel s popruhem na přenášení. Dobře jsem udělala, protože kdybyste viděli, v jakém stavu jsem ho pak na letišti v Praze přebírala...
Na Ruzyni Letišti Václava Havla nás nechali s kočárkem dojet až ke gatu, stockholmská Arlanda je vybavená erárními golfkami, které vám půjčí, když svůj kočárek odevzdáte u přepážky "special baggage". Asi vám moc nedoporučuju vtipkovat s úředníkem za scannerem a poznamenat u pokládání kočárku na pás, že to vypadá trochu jako pytel s mrtvolou... když ale ono to tak fakt vypadalo! Naštěstí měl pán smysl pro humor :)

Nosítko: nezbývá mi nic jiného, než ho opět vychvalovat do nebes. Až budete čekat v nekonečné frontě a dítko začne nervózně vybuřovat, vytaste nosítko nebo šátek, přivažte si ho na sebe jako boss a vzpomeňte si na mě. Nemáte zač!

Na letišti většinou bývá k dispozici místnosti pro rodiče s dětmi, něbo aspoň nějaký dětský koutek. Tímto zdravím pražské letiště, kde mě místo vytoužené oázy s čistým kobercem přivítala na dveřích cedule "MIMO PROVOZ".
Švédská Arlanda je v tomhle ohledu daleko víc baby-friendly, ale to je vlastně celé Švédsko...
Co s sebou do letadla?
Realita je taková, že doby, kdy jste si před letem vybírali knížky a pečlivě sestavovali playlist do iPodu, jsou na nějakou dobu pryč. Teď je vaším úkolem kurátorsky sestavit výběr hraček, které jsou nové (neokoukané), aktuálně nejoblíbenější a aspoň zčásti taky měkké (takže nebude vadit, až s nimi dítko bude třískat do okýnka). Pak se taky neobejdete bez krabičky s křupkami, nakrájeným ovocem nebo jinými dobrotami... pomáhaly rozptylovat, když bylo nejhůř, a pokud nekojíte, doporučuju vám dát je dítěti na svačinku při vzletu a při přistání, aby mu nezalehlo v uších. Hodit se bude taky plína (až budete utírat ručičky a pusu od té svačinky) a lehká dečka na přikrytí, kterou dítko můžete přikrýt, když konečně usne.
Jak to v letadle chodí?
Byla jsem překvapená, že Toník dostal vlastní sedadlo: na obou letech jsem tedy seděla u okýnka s Tóňou na klíně/v náručí, a vedle nás bylo odkladiště všech výše vyjmenovaných potřeb. V uličce seděl spolucestující, což byl v jednom případě Nor, který se o nás až dojemně staral (až jsem se zastyděla, když chtěl věnovat Toníkovi kousek ze svého sendviče a já mu musela vysvětlovat, že to dítě hlady opravdu netrpí), a v druhém případě Ind, který si celou dobu četl, nebo aspoň dělal, že si čte.
Letušky nám pokaždé přinesli miminčí pás, který má očko na provlečení vaším pásem, abyste si miminko mohli připoutat na klíně, a podali speciální školení o tom, co dělat a nedělat. Letušák ČSA mi po nástupu do letadla empaticky nabídl taky sklenku vody, na což jsem odvětila, že radši asi rovnou vodku, dvojitou... haha.

A pak to přijde... začíná animační program MAMINKA!
V rychlém sledu začnete vytahovat všechny poklady, hračky a zábavy světa, v jednu chvíli rezignujete a dáte dítěti na hraní i klíče od bytu, kojíte, bavíte, uklidňujete, hladíte, jedno autíčko, netřískej s tím, ne, nebudeme si hrát na gravitaci, už ti to zvedat nebudu, au, nekousej mě do bradavky, nebo tě odstavím! Nematlej si tu křupku po obličeji, broučku... a pak se vám třeba poštěstí a... USNE! <3
Okay, v tomhle odstavci jsem trochu přeháněla, zase tak dramatické to nebylo. Nebo je moje paměť milosrdná a vytěsnila to :)

A víte co? Bylo to boží a stálo to za to! Pokud ještě váháte, přestaňte se bát a zkuste vyrazit na výlet :)
P. S.
Prekérka teda je, když se vám miminko na krátkém letu po****, nejlíp hned při vzletu (ehm). V letadle totiž důstojně nepřebalíš...

sobota 2. září 2017

Do Berlína... s dětmi!

V Berlíně jsem strávila 6 let života, a i když už tam nebydlím, stále ho beru jako svůj druhý domov. Kdo by to byl řekl, že ho jednou budu znovuobjevovat s dětmi! No, myslím, že ještě před pár lety by se té představě většina mých přátel srdečně vysmála (a mně by přišla k popukání úplně nejvíc). Ale je to tak. Tentokrát jsem do Berlína nejela na punk půlnočním autobusem ani spolujízdou, ale civilizovaně vlastním autem, a s vlastní smečkou, čítající muže a tři děti (10 let, 7 let a 10 měsíců).
Takže... jak nás město přivítalo a co všechno jsme viděli? Sepíšu pár tipů pro všechny, kdo třeba koketují s myšlenkou vyrazit do Berlína na výlet, ale z nějakého důvodu to pořád odkládají, protože s dětmi to přeci nejde. Nebojte se toho!

Především: nebuďte trotlové jako já a pakliže chcete jet autem, zařiďte si před odjezdem ekologickou známku neboli zelenou plaketu, jinak riskujete pokutu 80 EUR za průjezd či stání v centru (= uvnitř tzv. ringu, což je kruhový obchvat kolem šiřšího centra Berlína). Před pár lety byli ještě policajti tolerantní, ale teď už to prý taková sranda není a dost to hlídají, tak pozor na to. My plaketu neměli a proto jsme auto po dobu pobytu raději uklidili na vnitřní placené parkovistě.

Jak jsem psala, Berlín je pro mě srdcová záležitost, a existuje pár míst, ke kterým mám dost osobní, nostalgický a láskyplný vztah. Pokaždé se snažím je při každé návštěvě pokud možno všechny oběhat a ujistit se, že jsou pořád ještě tak super :) Tady tedy některé z nich:

Koná se každé úterý a pátek cca mezi 10-18 hodinou. Najdete tam nádherné ovoce a zeleninu (včetně exotických druhů, které v supermarketu neseženete), látky, koření, olivy, humus, sladkosti... má to svoje kouzlo. Trhovci se navzájem překřikují ("Kilo drei, Kilo drei... lecker lecker lecker!"), občas vám nohu přejede turecká bába s nákupním vozíčkem, vrazí do vás nějaký nevychovaný dobrák obtěžkaný taškami plnými ovocných úlovků, ale garantuju vám, že si to užijete. A velmi pravděpodobně si odnesete třeba plnou bednu perfektně zralýho avokáda za 2 eura. Třeba.
Doporučuju navštívit bez kočárku, nejlíp s nosítkem!

Neklepejte si na čelo, fakt vás v Berlíně posílám na pizzu :) Tahle je totiž fajn exkluzivní a najdete ji ve Friedrichshainu, kde jsem celé ty roky bydlela... Il Ritrovo vlastní Italové, takže je navíc vážně autentiš. Těšte se na punkové prostředí i obsluhu, přistupte na jejich hru (občas jim to trochu trvá), nebuďte protivové a určitě vás odrovnají a dostanou. K pití si dejte karafu rozlévaného Vino di Casa!

Ve Friedrichshainu ještě chvíli zůstaneme. Bleší trhy se v Berlíně každou neděli konají doslova na každém rohu, tenhle jsem ale vždycky měla nejradši. Velikostně tak akorát, se spoustou kaváren a zajímavých restaurací kolem... najdete tam různorodou směs stánků s nábytkem, vinyly, oblečením, knížkami, no prostě pravý blešákový rej. My letos ulovili třeba boží trička pro Toníka a legendární pražský koncert Johnnyho Cashe na vinylu!

Pár kroků od Boxhagener Platzu najdete tenhle zmrzlinový klenot. Nenechte se odradit dlouhými frontami, odsejpá to vážně rychle... příchutí mají tolik, že budete mít problém si vybrat. Já jsem vždycky měla nejradši ty největší kuriozitky (hruška s růžovým pepřem, malina s bazalkou, jahoda s mátou, babiččin jablečný koláč...). Za "mojí berlínské éry" měli v téhle pirátské zmrzlinárně jako dekoraci papouška, který občas promluvil a vyděsil zákazníky, ale už se mu asi vybily baterky :)

Co by to byl Berlín bez kebabu, že jo? Nebudu vás posílat k profláklýmu Mustafovi s frontama až za roh, podle mě je nejlepší tenhle. Dávají do něj fantastickou grilovanou zeleninu, nemají jen klasický omáčkový trojboj (česnek-pálivá-bylinky), ale i hummus a avokádovou... mňam. Kdyby vám to nestačilo, na pultu najdete dvě skleničky s chili pro dochucení, které jsou popsané "Rambo" a "Justin Bieber". Go figure! :)
Když už tam budete, projděte si okolí, třeba směrem k vodě... Kottbusser Tor není jen centrum feťáků a prapodivných existencí, fakt.

Pokud vášnivě rádi kreslíte, malujete, stříháte, háčkujete, lepíte, šijete, drháte, píšete, no prostě nějakým způsobem tvoříte, vyhraďte si na tenhle obchod radši půl dne. Najdete tam NAPROSTO vše, co rozbuší srdce kreativních návštěvníků... nemluvě o knihkupectví ve spodním patře. Doporučuju spojit s návštěvou tureckého trhu a Kottiwoodu, všechno leží kousek od sebe.
Třeba si něco z mých tipů vyberete pro příští návštěvu Berlína :)

středa 9. srpna 2017

LUSH šampuky na cestách

Máte rádi balení kufrů? Já taky ne. Zásadně se balím pár hodin před odjezdem, když už je to opravdu nevyhnutelné... největší zlo je "úsporné balení", třeba jen do malého batůžku nebo carry-on kufříku. To totiž pak navíc musíte brát v potaz každý gram a všechno třikrát otočit v ruce a promyslet, jestli to opravdu potřebujete. Nic pro mě, já bych s sebou nejradši vždycky měla pro jistotu všechno a nejlíp dvakrát :)

LUSH má v sortimentu jednu (nebo teda několik) vychytávek, které na cestách dost oceníte: jsou to šampuky neboli tuhé šampony, které navíc můžete využít pro mytí celého těla.
V posledních letech jsem vyzkoušela většinu z těch, co mají v nabídce, a dokonce mám vůni některých z nich spojenou s konkrétními destinacemi... modrý Seanik s mořskými řasami mi připomíná dovolenou v Řecku, jasmínová Godiva zase Švédsko. 

Myslím, že se skvěle hodí i jako dárek pro muže, kteří jinak ke kosmetickým záležitostem přistupují spíše s nezájmem... tohle je multifunkční a velmi praktické, čili je to bude zajímat, vsaďte se. Pár šampuků už jsem takto darovala a setkaly se s velkým úspěchem. Až budete shánět dárky pro tátu, bráchu a kámoše, můžete mi poděkovat za výborný tip :)
Doporučuju pořídit k nim plechový obal, který tyto bezobalové "naháče" hezky ochrání (a navíc jim sluší!). 
Použití šampuku je velmi jednoduché: párkrát přejeďte po vlasech (budete překvapeni z toho, jak tenhle nenápadný kousek pění), smyjte a užívejte si voňavé a vyživené/lesklé/čisté/boží vlasy. Šampuk nechte po každém použití pořádně vyschnout na vzduchu, aby se nerozblemcal.
Už jste s nimi měli tu čest? Jaké jste vyzkoušeli? Já teď nemůžu pustit z hlavy Honey I Washed My Hair, asi se pro něj budu muset vydat, tu vůni miluju!