pondělí 1. října 2018

Terrible Twos Blues aneb „Blues příšerných dvouleťáků“

Už jste někdy slyšeli o pojmu „Terrible Twos“? Já donedávna taky ne, ale teď na něj bohužel musím myslet velmi často. Extempóre jednoho takového „strašlivýho dvouleťáka“ mám totiž na denním pořádku... 

Přišlo to velmi plíživě. Skoro jako by mi někdo ze dne na den vyměnil dítě. To, že mě na to nikdo nepřipravil, beru jako podobně velkou zradu, jako když mi tehdy svět zatajil, že šestinedělí je horší než celej porod.

Moje líbezné zlatíčko je najednou schopno bezdůvodně sebou prásknout o zem a dlouhé (nekonečné a předlouhé, věřte mi) minuty ječet, brečet, vztekat se a řvát. Při každém oblékání vystřihnout variaci na vděčné téma „oblékání chobotnice do síťovky“. Pokusy o zapnutí do kočárku bojkotovat zarputilým prohnutím do rohlíku. A tak dále...
Pak najednou, ve stylu Jekylla a Hydea, najednou jako když utne, všechno je zapomenuto a moje milé dítko je zpátky ve svém usměvavém já. Kdo se v tom má sakra vyznat?

Tento exorcismus si užívám třeba 5x denně.

Nevím, co s tím. Mojí vděčnou mantrou nadále zůstává věta „JE TO JENOM OBDOBÍ“ a naučila jsem se mistrně ovládat umění „zavěšeného úsměvu“, který nasazuji, když jedu Prahou se vzpouzejícím se vzteklounem v kočárku (kam jsem ho předtím našroubovala pomocí kolene něžně zasunutého mezi jeho žebra). Lidi se na mě pohoršeně dívají a já se snažím omluvně usmívat. Je mi jasné, co si myslí... asi mě mají za špatnou matku, která svému dítěti ubližuje nebo má nezvladatelného rozmazleného smrada. Prosimvás, když někde potkáte mámu s tímto rezignovaným výrazem, chápavě se na ni usmějte. Určitě to ocení...


Je-to-jenom-období-je-to-jenom-období-je-to-jenom-období.

3 komentáře:

  1. U nas zacalo pred troma tyzdnami, presne Jekyll and Hyde!
    Nikdy neviem, co ktoreho spusti.

    OdpovědětVymazat
  2. Aha, to je ten výraz co jsem měla dnes nasadit, když Sládě ječelo na celý autobus z Hostivaře až na Vysočanskou, tedy cca 20 min v kuse. :-D

    OdpovědětVymazat
  3. Vybavila se mi scéna, jak si Mládě vztekle lehl na zem v u-bahnu, naprosto bezdůvodně předvedl brekot, vzteklounský výlev a další podobné libůstky. Polovina Berlína si myslela, že jsem nejhorší rodič na světě a já měla pocit absolutního selhání. Od té doby se usmívám a alespoň pohledem podporuji každou mámu, kterou popisuješ v článku! Zaslouží(me) si to! Ono to sice je jenom období, ale je strašně dlouhý. A peklo je jen sauna!

    OdpovědětVymazat

Povídej!