Každé mytí vlasů, prohrábnutí vlasů a vlastně jakákoliv manipulace s sebou přináší traumatický moment, kdy mi v dlani ulpí několik desítek pěstěných folikul...
Moje vlasy svou strukturou ze všeho nejvíc připomínají měděné drátky (jen pro představu: kdysi jsem svému milému svými vlasy vyšívala dopisy), takže jsou vidět... všude. Opravdu všude. Největším rozsévačem chlupů v naší domácnosti tak dočasně není kočka, ale já.
Muž se šel soucitně do lékárny zeptat, jestli existuje něco, co by mě mohlo zachránit před totálním vypelicháním. Paní lékárnice se dobrovolně připravila o kšeft a prohlásila něco v tom smyslu, že jestli kojím, tak mi nepomůže ani odvar z žíně jednorožce... Čili o co mě kojením nepřipraví hormony, to doškube synáček svými nenechavými obratnými prstíky.
Já teda jen tiše doufám, že na jaře zase obrazím...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Povídej!