Můžete si stokrát říkat, že nebudete vyplesklej rodič...

...ale pak se to vaše miminko poprvé otočí z břicha na záda a ze zad na břicho, a vy máte najednou pocit, že jste porodili génia (jak prohlásila kamarádka).
Podobným případem je nefalšovaná radost z každé ochutnané lžičky batátů a dýně (s utrápeným výrazem, za který by nás Barnevernet jistě hnal za mříže).
Dokonce jsem se před nedávnem přistihla, že si skoro měním pozadí na mobilu za synáčkovu fotku... mají to tedy dobře vymyšlené, s těmi hormony :)

Toník má dnes 4 měsíce a mně to přijde naprosto neuvěřitelné. Mám pocit, že je tu s námi odjakživa.

Jak se mi pracuje "na mateřské bez mateřské"? Zatím to jde, díky za optání. Večery, když mláďátko usne, jsou moje, co se překladů týče (na ty je přeci jen potřeba víc klidu). Záležitosti ohledně sociálních médií si chystám průběžně a řeším přes telefon, který se stal mojí třetí rukou. Využívám chvilek klidu, ať už je to Toníkovo spaní přes den, nebo třeba kojení. To, že tím pádem nemám skoro čas na nic jiného, je věc druhá... ale lepším se, fakt. To půjde!