Teď jsem konečně měla možnost posoudit na živém manekýnovi, jak to celé dopadlo... předtím jsem si nedokázala představit, jak bodýčko sedí, moje přibližné představy o dětských proporcích začínaly a končily nějak tak, že miminka mají velkou hlavu, 2 ruce, 2 nohy a mezi tím trup. Trochu mám pocit, že tvůrce tohoto střihu měl představy velmi podobné, protože výsledek je podle mě trošku kuriózní...
Nákres vypadal v pohodě, dokonce bych řekla, že lákavě.
Ale kdyby se náhodou někdo z vás chtěl do tohoto šití pouštět, poučte se z mého upozornění: prodlužte, co se dá, rukávy vyšly skoro 3/4, přičemž tělo je zbytečně "prostorné". Určitě udělejte delší náplety na rukávech a nohavicích. Nemáte zač!
Vůbec nebudu zmiňovat, kolik práce dalo všechno to lemování, prošívání a podobně, navíc moje averze k úpletům je legendární... poučila jsem se, do budoucna raději přenechám šití těchto "spotřebních kousků" zručným švadlenkám v rozvojových zemích. Já si radši počkám, až Toník přestane růst takovou raketovou rychlostí a pak si užiju všechny ty kabátky, bundičky, epesní kalhoty a podobně :)
Ale vypadá v tom moc pěkně! Šikovná seš :) a tu radu o prodlužování si snad zapamatuju :D
OdpovědětVymazatKdyž na to tak koukám, nevypadá to zas tak zle... ale mohlo to být lepší :)
Vymazat