O cestování s miminkem

Spousta mých kamarádek odkládá plození potomstva z (pro mě docela pochopitelného) důvodu - nechtějí přijít o možnost svobodného cestování a výletů... Jasně, akce typu "jů, levný letenky do Tokya, odlet za dva dny, beru!" asi na nějakou dobu odpadnou, ale zároveň není nutné zavřít se na rok do izolace a vyjíždět pouze na opatrné výjezdy s kočárkem.

Tento článek vás možná uklidní, milé ženy. Je samozřejmé, že nebudu psát univerzální pravdy a moudra, každé dítě je přece jiné a možná máme jen kliku v tom, že je Toník pohodář a zdatný cestovatelský kumpán... možná na tom má podíl i náš přístup, kdy jsme se prostě rozhodli začlenit ho naprosto přirozeně do svého života a brát ho všude s sebou. Kdo ví?

Takže: za necelé 3 měsíce života s miminkem jsem si "zacestovala" pořádně. Díky tomu, že máme rodinu rozprostřenou po celé republice, s námi už v šestinedělí absolvoval cca 1,5 hodiny dlouhou cestu autem, která nám dodala odvahu v cestování pokračovat, neb ji celou prospal. Taky s námi už byl v Drážďanech, v Olomouci... a za pár dní ho čeká další (tentokrát horské) dobrodružství.

AUTEM: 
Zlaté pravidlo pro cestování kamkoliv: nakojit/nakrmit, obléct, šup s ním do autosedačky a tradá! Časomíra běží. Je velká šance, že to s plným bříškem okamžitě zalomí a probudí se až v cíli. Když se Toníkovi zdá, že se s tím odjezdem moc flákáme, dává nám to hlasitě najevo: ale jakmile se rozjedeme, usne (ale běda, když chytíme červenou vlnu).

Každé 2 hodiny je nejlepší zastavit na benzince (většinou už mají přebalovací pulty), nechat dítko trochu protáhnout a znovu ho nakrmit... ještě k těm přebalovákům - už jsem viděla různé bizáry, ale asi nejzajímavější bylo řešení dámského WC v jednom fast foodu vedle D1, kde se při spuštění přebalovacího pultu zablokoval celý prostor a nebylo tam vůbec k hnutí. To taky vymýšlela nějaká hlavička... škoda, že jsem to nevyfotila.

VLAKEM:
Tady můžu ze zkušenosti mluvit pouze za LeoExpress, který díky místům pro kočárky výjimečně vyhrál nad mým preferovaným RegioJetem.

RJ pro děti nabízí pouze "dětské kupé", což je vlastně taková hernička... pro mě aktuálně docela děsivá představa (spousta rodičů totiž podobné prostory používá jako volný výběh pro své nevychované potomstvo), vzhledem k tomu, že Toníka místo hraček zatím zajímají jen prsa, případně vlasy, a dá se očekávat, že celou cestu prospí. Taky tam není místo na kočárek, což pro mě bylo rozhodující.
LE má taky speciální oddíl pro děti, ale nejde přímo o hernu. Jsou tam místa na 2 kočárky (doporučuju jízdenku rezervovat předem!), co mě ale zarazilo byl fakt, že přebalovací pult byl umístěn úplně na druhé straně vlaku. Představa, že za jízdy nesu miminko přes celý vlak, mi není úplně příjemná... u kočárkových míst je taky závěs, který je možné zatáhnout, když potřebujete dítě v klidu nakojit.


A na závěr jeden drážďanský pozdrav, protože po úspěšném zvládnutí cesty je třeba se posilnit... Prost!