úterý 29. listopadu 2016

Houpity hou...

To jsme takhle chtěli Toníkovi pořídit houpací lehátko. Zajeli jsme do jedné velké prodejny s potřebami pro děti a trochu se zděsili. Většina vystavených modelů nepřicházela v úvahu ani náhodou, o zbytku se nás prodavačka snažila všemožně přesvědčit:

Prodavačka: "A tady tohle vibruje a má hrazdičku s interaktivníma hračkama... taky se do toho dá nahrát vzkaz, který se mu pak může přehrávat."
Já:"Aha... a jde z toho ta hovadina sundat?"

Pak jsem nahlas začala přemítat, co všechno budu muset ušít za kryty a návleky, aby nebyly vidět všechny ty zdobičky a obrázky a děsně roztomilé ergonomické a senzomotorické prvky s deseti atestacemi a štemplem z Dtestu.

Nakonec jsme vybrali ("Tohle berem! Tahle barva mě neuráží!"), krabice byla zarovnaná až úplně vzadu, asi tu barvu nikdo moc nebral...
Proč musí být všechny věci pro děti tak děsivě přeplácaný (dobře, ne všechny... teď nemluvím o dyzajnovkách za desetitisíce)? Vždyť z toho ty nebohý děti musí mít noční můry, vypálenou rohovku a psotník...

4 komentáře:

  1. Já jsem byla TAK šťastná, že jsem sehnala úplně obyčejné lehátko na kterém byla hrazdička a na ní tři vcelku rozumné a roztomilé hračky! A mělo modrý odstín a nebyl tam ani jeden infatnilní, šílený, dětský obrázek. Tohle je bizár a ještě taky, jak se Tě snaží přesvědčit, že pokud TOHLE nebudeš mít, jsi úplně mimo rodič :-D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Právě jsi víceméně popsala lehátko, které jsme nakonec koupili :D
      Celou dobu jsem si při pohledu na ten bizár sortiment říkala "ježišikriste, tohle bych jako doma měla třeba rok na očích?" :)

      Smazat
  2. Stačí mi když procházím kolem výlohy dětského obchodu, kde jsou všechny ty barevný deky a lehátka a hrací hrazdičky a kdesi cosi a je to všechno tak úchylně barevný, že vlastně ve výloze není vidět nic. Jsem zvědavá u čeho skončíme my, až přijde ten čas :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Neboj, všechno si ušiješ podle sebe, to bude nejlepší :)

      Smazat

Povídej!