Tajemná zásilka z Berlína.

Na nešťastný pátek 13. už nějakou dobu nevěřím. Dneškem se to ještě potvrdilo - nejen, že se mi zatím nestačilo přihodit nic špatného, navíc mi přišel jeden tajemný balíček s překvapivým obsahem...

O svojí připravované „vyšívané“ knížce jsem psala minule. Když jsem si připravovala koncepty jednotlivých stránek a přemýšlela nad různými texturami a materiály na aplikace, samozřejmě jsem nemohla minout ikonický vzor potahů berlínského metra. Pokud jste už někdy Berlín navštívili, určitě si na něj pamatujete, je to takový ten podivný maskáč v modro-šedo-červené :)
V Berlíně se stal hipsterskou ikonou a vytvořil se kolem nějak kult jakéhosi ironického uctívání. Berlínský dopravní podnik dokonce vydal kolekci merchandisu s tímto vzorem, který se navíc prodává pomocí dost vtipných hesel („Chcete, aby váš mobil zcela splynul se sedačkou v metru? Dejte si na něj tento obal se vzorem potahu!“... „Na tomhle vzoru si prostě UJÍŽDÍME“). Klobouček marketingovému oddělení/copywriterům.

Ale zpátky k mému projektu. Říkala jsem si, že by bylo skvělý, zakomponovat do knížky přímo kousek originálního potahu berlínského metra... ale jak se k němu dostat? Jasně, mohla bych si ho „na punk“ opatřit při své další návštěvě pomocí kapesního nožíku, ale nejsem hovado a taky mě moc neláká představa práce s koženkou, která absorbovala bůhvíco a ve které se jistě skrývají netušené bakteriální mikropoklady.

Takže jsem poctivě napsala e-mail se svým příběhem, záměrem, několika ilustračními fotografiemi výšivek a prosbou a světě div se: měli dostatek smyslu pro humor, aby mi zorganizovali kus toho materiálu přímo z dílny!

Já vím, taková blbost. Ale jsem štěstím bez sebe. Mám děsnou radost z toho povedeného spiklenectví (musela jsem přísahat na holej pupek, že látku použiju jen ke svému projektu a nebudu z ní třeba šít nějaký hipstatrenýrky) a až kniha vyjde, určitě jim do Berlína jeden výtisk pošlu :)