Ale budu trénovat. S koncem kojení je teď noční hlídání snadnější, tak se mi v minulém týdnu rovnou dvakrát podařilo dostat se večer ven.
"Miluju tě, zlatíčko, ale v momentě, kdy se tatínek večer vrátí domů, odsud vystřelím, jako bych utíkala z Alcatrazu".
Přitočil se k nám mladý muž, který seděl u vedlejšího stolku a celou dobu naším směrem pokukoval, a oslovil mě:
On: "Slečno, já mám takovej smělej dotaz... mohl bych vás pozvat na drink a získat na vás nějaký kontakt...?"
Já: "Promiňte, já vás přeruším a zastavím... moc jste mě potěšil, ale mě doma čeká muž a miminko, omlouvám se... ale přeju hezký večer!"
On: "Aha, to je škoda. Tak já si pár let počkám!"
Já vím, nuda. Ani jsem se nevyhradila proti té jemné drzosti na konec. Ale mě to vážně potěšilo a tímto se omlouvám všem kamarádům, se kterými jsem se o tento zážitek okamžitě musela podělit. Chápete to? Poprvé venku a asi to se mnou ještě není tak zlé! I STILL GOT IT! :)
Tohle může doopravdy pochopit jenom matka :) Někdy jsou dny, kdy malá tak zlobí, že už se vážně nemůžu dočkat, až ji "rozdám" a půjdu si psychicky odpočinout třeba do kanceláře - no a pak tam sedím, dojídám zbytky od večeře z předchozího dne a stejně pořád myslím jen na to, jestli hlídajícím nepláče, jestli se jí něco nestalo atd. :)
OdpovědětVymazatPS: Kompliment vždycky potěší - a zvlášť takový! :) Jen mi tady chybí fotka, jak Vám to ten večer seklo ;)
Kristýna z blogu
Style over trends
Jó, fotodokumentace... jediná dostupná fotka je z foyer Národního divadla, kde se zrovna cpu chlebíčkem :))
OdpovědětVymazatA odpočinek u práce - to taky znám. TO LÍBEZNÉ TICHO!
Ticho je rozhodně paráda, ale není to úplně nutná podmínka - obvykle jsem vděčná i jen za možnost popovídat si s někým, kdo nechce pochovat :D
Vymazathttps://www.facebook.com/malamamakomiks/photos/ms.c.eJxFzMENADEIA8GOTjgEsPtv7CSihO9obaSzVKx0LQY~_XHALBTigWgnuC7KebA6c4n0I52Mm0UXlg~_zC9ANyjxwB.bps.a.1638797553059550.1073741828.1638552609750711/1638797873059518/?type=3&theater ;)
OdpovědětVymazat