Provedla jsem pár předběžných opatření, hlídám, aby si třeba pod dřezem nedával panáky okeny, ale jinak tomu s lehkým povzdechem dávám volný průběh. Večer, když se Lord uloží ke spánku, pak strávím pár krásných chvil sisyfovským pokusem dostat všechno do původního stavu a na svoje místo. Every. Damn. Night. Nic neoblepuju, nezalepuju a nebalím do molitanu. Rohy a hrany jsou všude, potenciální nebezpečí může přece hrozit opravdu od všeho... jediné, co jsem důsledně a nekompromisně udělala, bylo zaslepení elektrických zásuvek, protože ty ho samozřejmě odmalička zajímají nejvíc a narozdíl od rohů by mu dokázaly způsobit víc, než jen bouli.
No. Nezbývá, než počkat, až se posune do dalšího levelu, aktuálně je to ve fázi "chodím, ale nepřemýšlím". Momentálně nejlepší zábava? Vyhazovat věci do odpadkového koše... už jsem tam našla spoustu nečekaných předmětů a vynucený "dumpster diving" podnikám několikrát denně.
Je to jenom období!!! :)
Neboj, je to fakt jen období ;)
OdpovědětVymazatCo přijde pak? :D
VymazatTak u nás následovalo období, kdy po vykramování celého šuplíku sice všechno vrátil zpátky, ale takovým způsobem, že šuplík nešel zavřít. Takže nejdřív jsem musela všechno vytahat zase ven, pak se to teprve dalo uklidit zpět :)
VymazatMimochodem, po období, kdy chtěl pořád strašně moc všude chodit, následovalo období "nosit, nosit, za krk, nosiiiit". Ale nebudu zbytečně spoilovat, každý kousek je originál ;)
Jooo, koš, kolem toho roku a čtvrt u nás to samý, dokonce jsme v něm pohřbili (a už nenašli) jednu dětskou vidličku :D
OdpovědětVymazatA po období vyhazování přišlo, myslím, období "lezu po výškách, padám do hloubek" :/ obecně kolem toho roku a čtvrt jsem byla nejvíc na prášky, po roce a půl začínal pomalu dostávat trošičku rozum a zlepšovat se.
Vymazat