Poprvé letadlem.

Prostě mi to nedalo a musela jsem si to vyzkoušet. Dá se s naším kojencem létat letadlem? Je to zdatný cestovatel i ve vzduchu? Asi jsem trochu masochista, a tak jsem netroškařila a rozhodla jsem se to otestovat sama, bez mého muže, který s námi bohužel kvůli práci letět nemohl. Zhluboka jsem se nadechla a na začátku září jsem se s Toníkem úplně sama vydala na prodloužený víkend do Stockholmu, kde jsem před deseti lety rok žila (a kde stále žije moje drahá kamarádka Lidka). Jak to dopadlo?

Zvládli jsme to, ale nezastírám, že místy jsem jela vyloženě v survival módu a vše ostatní šlo stranou. Když cestujete s miminkem, které ještě neumí samostatně stát a nemůžete ho tedy jen tak někam postavit, je každá pomocná ruka k nezaplacení. Naštěstí jsem vždycky natrefila na někoho, kdo byl ochoten mi pomoct třeba se složením kočáru, což je věc, kterou s dítětem v ruce (nebo v nosítku) prostě neuděláte.

Kočárek: protože jsem ženská marnivá a kočárek je zároveň mým doplňkem, kabelkou a limuzínou zároveň, nezamlouvala se mi představa, že se bude špinit někde v zavazadlovém prostoru. Tak jsem si na něj ušila jednoduchý ochranný vak (vlastně takový stahovací pytel s popruhem na přenášení. Dobře jsem udělala, protože kdybyste viděli, v jakém stavu jsem ho pak na letišti v Praze přebírala...
Na Ruzyni Letišti Václava Havla nás nechali s kočárkem dojet až ke gatu, stockholmská Arlanda je vybavená erárními golfkami, které vám půjčí, když svůj kočárek odevzdáte u přepážky "special baggage". Asi vám moc nedoporučuju vtipkovat s úředníkem za scannerem a poznamenat u pokládání kočárku na pás, že to vypadá trochu jako pytel s mrtvolou... když ale ono to tak fakt vypadalo! Naštěstí měl pán smysl pro humor :)

Nosítko: nezbývá mi nic jiného, než ho opět vychvalovat do nebes. Až budete čekat v nekonečné frontě a dítko začne nervózně vybuřovat, vytaste nosítko nebo šátek, přivažte si ho na sebe jako boss a vzpomeňte si na mě. Nemáte zač!

Na letišti většinou bývá k dispozici místnosti pro rodiče s dětmi, něbo aspoň nějaký dětský koutek. Tímto zdravím pražské letiště, kde mě místo vytoužené oázy s čistým kobercem přivítala na dveřích cedule "MIMO PROVOZ".
Švédská Arlanda je v tomhle ohledu daleko víc baby-friendly, ale to je vlastně celé Švédsko...

Co s sebou do letadla?
Realita je taková, že doby, kdy jste si před letem vybírali knížky a pečlivě sestavovali playlist do iPodu, jsou na nějakou dobu pryč. Teď je vaším úkolem kurátorsky sestavit výběr hraček, které jsou nové (neokoukané), aktuálně nejoblíbenější a aspoň zčásti taky měkké (takže nebude vadit, až s nimi dítko bude třískat do okýnka). Pak se taky neobejdete bez krabičky s křupkami, nakrájeným ovocem nebo jinými dobrotami... pomáhaly rozptylovat, když bylo nejhůř, a pokud nekojíte, doporučuju vám dát je dítěti na svačinku při vzletu a při přistání, aby mu nezalehlo v uších. Hodit se bude taky plína (až budete utírat ručičky a pusu od té svačinky) a lehká dečka na přikrytí, kterou dítko můžete přikrýt, když konečně usne.

Jak to v letadle chodí?
Byla jsem překvapená, že Toník dostal vlastní sedadlo: na obou letech jsem tedy seděla u okýnka s Tóňou na klíně/v náručí, a vedle nás bylo odkladiště všech výše vyjmenovaných potřeb. V uličce seděl spolucestující, což byl v jednom případě Nor, který se o nás až dojemně staral (až jsem se zastyděla, když chtěl věnovat Toníkovi kousek ze svého sendviče a já mu musela vysvětlovat, že to dítě hlady opravdu netrpí), a v druhém případě Ind, který si celou dobu četl, nebo aspoň dělal, že si čte.
Letušky nám pokaždé přinesli miminčí pás, který má očko na provlečení vaším pásem, abyste si miminko mohli připoutat na klíně, a podali speciální školení o tom, co dělat a nedělat. Letušák ČSA mi po nástupu do letadla empaticky nabídl taky sklenku vody, na což jsem odvětila, že radši asi rovnou vodku, dvojitou... haha.

A pak to přijde... začíná animační program MAMINKA!
V rychlém sledu začnete vytahovat všechny poklady, hračky a zábavy světa, v jednu chvíli rezignujete a dáte dítěti na hraní i klíče od bytu, kojíte, bavíte, uklidňujete, hladíte, jedno autíčko, netřískej s tím, ne, nebudeme si hrát na gravitaci, už ti to zvedat nebudu, au, nekousej mě do bradavky, nebo tě odstavím! Nematlej si tu křupku po obličeji, broučku... a pak se vám třeba poštěstí a... USNE! <3
Okay, v tomhle odstavci jsem trochu přeháněla, zase tak dramatické to nebylo. Nebo je moje paměť milosrdná a vytěsnila to :)

A víte co? Bylo to boží a stálo to za to! Pokud ještě váháte, přestaňte se bát a zkuste vyrazit na výlet :)

P. S.
Prekérka teda je, když se vám miminko na krátkém letu po****, nejlíp hned při vzletu (ehm). V letadle totiž důstojně nepřebalíš...