Jak to zvládám?
Vždycky jsem měla tendenci na sebe nakládat víc, než bych měla. Ne proto, že bych snad musela, ale proto, že můžu, zvládám, udělám, dokážu, zmáknu, jasně, hrňte to na mě. Zůstat pracovně aktivní i v mateřství jsem chtěla především v rámci zachování zdravého rozumu, a šla jsem do toho experimentu s tím, že jakmile by to mělo být na úkor dítěte, vykašlu se na to. S čistým srdcem můžu říct, že na úkor dítěte to rozhodně není, jediné příkoří z toho někdy mívám já (pomyslná houpačka work/life balance je jednoznačně vytočená ve prospěch WORK, kontrolka s nápisem LIFE zlověstně bliká hladovým okem a pomalu spouští sirénu), jelikož se pohybuju v zaběhnutém koloběhu dítě > dítě spí > práce > usnu já.
Jde to. Ale musím říct, že to není úplně zadarmo. Na nočním stolku se mi kupí knížky, které si chci přečíst, pracovna připomíná hřbitov kreativních projektů, pracovní stůl je odkladištěm rozdělaných věcí (ve fotoalbu jsem právě někde u podzimu 2016) a i jiných restů mám až hanba... zvládám práci, ale už tak úplně nemám čas na sebe.
Zvykla jsem si na to, že se na nic nemůžu spolehnout, a co platilo včera, už nemusí platit dnes. Když jsem byla těhotná, měla jsem určitou (naivní) představu o tom, že dítě občas spí přes den. Spí, ale v kočárku, který je nutno bez přestávky tlačit! Mimina v sobě mají gyroskop a jakmile kočárek zastaví, probudí se. Teď se třeba raduju z toho, že Toník prospává skoro celé dopoledne, ale nechci to nějak zakřiknout, ha! Tolik k neuchopitelnému time managementu.
Všichni moji klienti jsou velkoryse shovívaví a vědí, že mám miminko, a že se tedy moje hlavní pracovní nasazení odehrává po deváté hodině večerní. Díky za to!
Moc dobře si uvědomuju ten luxus, že můžu pracovat z domu, nebo prakticky odkudkoliv, kam si vezmu počítač a kde je k dispozici připojení k internetu. Spoustu věcí vyřeším taky během dne přímo přes mobil. Naštěstí, protože většinu dne trávím venku s kočárkem...
Jak to bude dál?
Dokud budu mít jistotu, že Toníčka kvůli práci neodbývám, jedu dál. Protože já tohle nasazení asi tak trochu k životu potřebuju... a víte co? Ono to vůbec nemusí být tak zlý, jak se může zdát :)
Jak já Ti rozumím! Já zvládla párkrát i poradu s MiniMládětem. Jako jo, odnesl to můj diář a mám tam super malůvky, ale...dali jsme to! Držím palce, ať to všechno jde co nejlíp :-)
OdpovědětVymazatJá už jsem si taky dala (téměř tříhodinovou) poradu i s Toníkem! V jeden moment jsem na chvíli odešla na chodbu, abych ho uspala v nosítku, ale jinak to zvládl s grácií... a já snad taky :)
VymazatTa plocha!! Všude je to stejný! :D
OdpovědětVymazatJá čekala, kdo si toho všimne :D Jednou za čas vytvořím složku "bordel" a do té to všechno přesunu...
Vymazatto jsem vůbec nekomentovala, to je běžná věc u všech ne? :D :D
VymazatV prosinci budu mit miminko,a od unora mam nasmlouvanou dal nejakou praci,nechci prestat pracovat,a jsem rada pokazde,kdyz vidin,ze to u nekoho jde,nesedi jen s ditkem doma a nerika,jak to nejde.
OdpovědětVymazatNeboj, to půjde! A kdyby to náhodou nešlo, přijď si ke mně pro pár podpůrných slov :)
VymazatJá mám za sebou aktuálně 4 měsíce s mrnětem doma a postupně se snažím zajet zpátky do původních turbokolejí. V září se totiž vracím do školy (studuju medicínu) a bude to pořádný fičák asi :D Zatím se učím po nocích a teda bohužel moje dítko to kapku odnášet bude, protože dopolední docházka je vesměs povinná a stejně tak i odpolední stáže. Tchyně je naštěstí v důchodu, tak mám hlídání zajištěné. Asi kdybych měla školu hotovou, netlačila bych s prací na pilu, ale po skoro pěti letech už to nechci pustit. I přesto, že to bude vyžadovat úderničení na 150 procent.
OdpovědětVymazatFíííha, to musí být úplně jinej level. Já dodělám práci a můžu na chvíli vypnout, ale ty musíš v hlavě udržet nějaké poznatky... snad to s hlídáním bude splavnější!
OdpovědětVymazat