pátek 19. května 2017

Gurmánské zážitky pro úplné začátečníky.

Když přijde řeč na příkrmy, vypadá to skoro, že co Čech, to pediatr. Cože, ty dáváš tohle? Ježiši, a není brzo na tohle? A to toho sní tolik? A už dostává tamto? Ty mu to nemixuješ na kaši?

Ufff... klídek. Opět se mi vyplatilo oprostit se od hledání univerzálního návodu po všech čertech (doslova, jelikož většina internetových fór pro matky je velmi podobná infernu) a použít selský rozum. Ráda bych ve zkratce napsala, jak jsem na to šla já a co se mi osvědčilo, třeba to některé z vás pomůže :)

Toník začal příkrmy dostávat ve 4 měsících. Už delší dobu bylo evidentní, že ho strašně zajímá, co máme na talíři, a při každém jídle po nás lačně pokukoval. Jako první ochutnal rýžovou kaši (z neochucených rýžových vloček), kterou jsme mu připravili do lahvičky se sofistikovanou savičkou na kaše. Ukázalo se, že nám na NASA savičky zvysoka kašle, bojkotuje je a dodnes se nají pouze lžičkou...

Po rýžové kašičce začalo období ochutnávání zajímavějších pochutin, které vlastně trvá dodnes. Funguje to tak, že dostává light verze (bez soli a koření) toho, co vařím pro nás. Ze začátku samozřejmě dostával samostatné uvařené a rozmixované dýně, batáty, mrkev, brambory... teď už mu dělám různé výpravnější kombinace :)

Na vrcholu pomyslného žebříčku oblíbenosti je avokádo, bílý jogurt, mrkev+celer (baby svíčková), mrkev+cukrová řepa a strouhané jablko s pár piškoty. A s tím strouháním a mixováním... schválně mu to nedělám moc jednoduché, jen ať se učí. Hladké pyré mu nevyrábím, mixuju tyčovým mixérem, co to jde, případně strouhám na jemném struhadle (taková ta zubatá strana struhadla, na které se dělá pyré, se blbě myje!). Vždycky toho připravím trochu víc a zamrazím mu to do zásoby. Nezabere to víc než půl hodiny... výsledek před podáváním zakápnu olivovým olejem, ať se hezky rozjedou i vitamíny rozpustné v tucích, a je to!

Kupovaný příkrm "ze skleničky" měl asi jednou, na cestách, a to jsem se docela ošívala. Já vím, že je to jeden z nejhlídanějších potravinářských segmentů, ale stejně! Cvakneš víčkem a nevíš, co v tom vlastně všechno je. Na obal si můžou napsat, co chtějí, že jo... a vysvětlí mi někdo, proč ho kupovaný příkrm s mrkví zapatlal tak, že to nešlo umýt, a domácí příkrm tohle nedělá? To mi taky na důvěře moc nepřidalo.


Jak to máte s prvními gastrozážitky vy? Poradíte mi nějaké další kombinace? A co kupované příkrmy, ano nebo ne?

2 komentáře:

  1. Na radu naší doktorky jsme začali s příkrmy krátce po 4. měsíci a vůbec nic jsem nemixovala, jen rozmačkala uvařenou mrkev (brambor, jablko,...) vidličkou. Mladej si s tím v pohodě poradil. Na oběd jsme pak zkoušeli cuketu, dýni, brokolici, květák, maso, vařené vajíčko a bůhvíco ještě. Máme doma vděčného strávníka, který zbljzne všecko, takže nikdy nebyl problém.
    Skleničky mám doma "pro případ ztroskotání", případně na delší cesty, když není možnost vařit. A přesně jak píšeš, nechápu co do toho dávají, že jsou z toho ty děti špinavé jak jetel. Jak to trochu zaschne, tak mu nejsem schopná pořádně očistit pusu a musím ho doslova drhnout. Z domácího jídla (dokonce ani ze špenátu) nikdy takovej binec není...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vidím, že jste to měli dost podobně :) Naštěstí máme taky doma všežravýho vděčnýho strávníka, snad mu to vydrží co nejdéle...

      Vymazat

Povídej!